Jíst málo a často zní jako rozumný kompromis mezi dietou a zdravým životním stylem. Mnoho lidí si pod tím představí stabilní energii, žádný hlad a lepší kontrolu hmotnosti. Realita ale bývá složitější. Tělo totiž reaguje nejen na množství jídla, ale i na jeho načasování, složení a pravidelnost.
Trávení
Trávicí systém se při častém jídle téměř nezastaví. Neustále zpracovává nové sousto, uvolňuje enzymy a pracuje bez delších pauz. U některých lidí to funguje bez potíží, u jiných se objeví nadýmání, tlak v břiše nebo pocit plnosti i po malém jídle.
Tělo potřebuje čas nejen na trávení, ale i na regeneraci střevní sliznice. Pokud jíte pořád, tento klidový režim prakticky nenastane. To se může projevit hlavně u citlivějších jedinců a můžete začít trpět bolestmi břicha. V tom lepším případě.
Jak se mění hormonální rovnováha
Častý příjem potravy ovlivňuje hormony hladu a sytosti. Hladina hormonu ghrelinu se může snížit, protože tělo si zvykne, že jídlo přichází pravidelně. Zároveň ale může klesnout citlivost na signály sytosti. Výsledkem je stav, kdy nejíte z hladu, ale ze zvyku. Tělo přestane jasně rozlišovat, kdy energii skutečně potřebuje a kdy jen očekává další dávku.
Co se děje s metabolismem
Malé porce samy o sobě metabolismus nezrychlují ani nezpomalují. Rozhodující je celkový příjem energie za den. Pokud ale dlouhodobě jíte málo, může se tělo přepnout do úspornějšího režimu. Metabolismus začne pracovat opatrněji, tělo šetří energií a hubnutí se zpomalí. Tento efekt se objevuje hlavně tehdy, když jsou porce příliš malé a chybí základní živiny.
Jaký vliv to má na psychiku
Neustálé hlídání jídla může být psychicky vyčerpávající. Počítání svačin, plánování každých pár hodin a obava, že něco vynecháte, vytváří stres. Ten si lidé často neuvědomují, ale tělo na něj reaguje. Na druhou stranu může častější jídlo pomoci lidem, kteří mají problém s velkými porcemi nebo se sklony k přejídání. V těchto případech přináší větší pocit kontroly.
Kdy může tento způsob stravování dávat smysl
Jíst málo, ale často může fungovat u lidí s určitými zdravotními potížemi, například při žaludečních problémech, u některých metabolických onemocnění nebo v rekonvalescenci. V těchto situacích má tělo prospěch z menší zátěže na jedno jídlo. Pro zdravého člověka ale není automaticky lepší než klasické tři hlavní chody denně. Rozhodující zůstává kvalita jídla, dostatek bílkovin, vlákniny a celkový energetický příjem.
Tělo každého člověka reaguje jinak. Někomu časté malé porce vyhovují, jiného unavují a rozlaďují. Pokud po takovém režimu cítíte únavu, chutě nebo zažívací potíže, tělo vám dává jasnou zpětnou vazbu.
Zdroj foto: www.freepik.com
Zdroje textu: who.int, nih.gov, health.harvard.edu, mayoclinic.org